V roce 2011 byla provedena Analýza práce a potřeb poradců v oblasti kariérového poradenství na školách. Z ní vyplynulo, že „na většině základních a středních škol je minimálně jeden odborník, který se zabývá poradenstvím. Zpravidla jde o pozici s označením výchovný poradce.“
Problémem, se kterým se mnohé základní školy potýkají i v dnešní době, je fakt, že „na této výchovně-poradenské pozici dochází nejčastěji ke kumulaci pracovní náplně v rámci jednoho úvazku odborného pedagogického pracovníka v kombinaci: učitel – výchovný poradce – kariérový poradce“.
Výsledkem této situace je fakt, že „vlastnímu kariérovému poradenství je věnována pozornost jen okrajově“.
Dnes jsme v roce 2020 a za uplynulých 9 let vznikla napříč ČR specializovaná centra, jejichž cílem je rozvoj kariérového poradenství v dané oblasti (u nás v Moravskoslezském kraji je to Moravskoslezský PAKT zaměstnanosti, na jižní Moravě sdružení JCMM, v jižních Čechách pak asistenční poradenské centrum Impuls pro kariéru atd.)
Jihomoravské sdružení JCMM vytvořilo opravdu hodně kvalitních materiálů podporujících rozvoj kariérového poradenství na školách.
Jedním z nabízených materiálů je také Brožura koncepce kariérového poradenství, ze které citujeme: „Posláním školy je připravit mladého člověka pro život, a tedy i pro jeho kariérovou dráhu. Kariérové poradenství ve škole by proto mělo být provázáno se vzděláváním pro kariérové rozhodování a trh práce, které by zase mělo být v souladu s celou vzdělávací činností školy. Žáci by se měli dozvídat, k čemu jim v budoucí praxi budou znalosti a dovednosti aktuálně získávané ve výuce. K tomu je vhodné posílení zážitkové složky ve vzdělávání, např. formou besedy s podnikatelem nebo úspěšným absolventem školy, exkurzí k potenciálnímu zaměstnavateli a následnou skupinovou diskusí, aktivitami diagnostického charakteru, které je možno pojmout formou hry aj. V tomto pojetí kariérového poradenství by měli mít své role, podle náplně svých předmětů, všichni učitelé. Jejich zapojování do kariérového poradenství (i do vzdělávání tématu Člověk a svět práce) by mělo být součástí plánování a řízení činnosti školy a mělo by mít svého koordinátora.“
Základní školy napříč ČR a tedy i na Opavsku se nacházejí v procesu přechodu od stavu, který popisuje výše uvedená analýza z roku 2011 směrem k systematicky řízenému kariérovému poradenství popsanému v Brožuře koncepce kariérového poradenství společnosti JCMM.
Některé základní školy již stihly urazit pořádný kus cesty, jiné jsou teprve na jejím začátku.
Rodiče žáků základních škol by proto mělo zajímat, jak škola, kterou jejich dítě navštěvuje, ke kariérovému poradenství přistupuje, tedy:
- Je kariérové poradenství zakomponováno do vizí, poslání a cílů školy?
- Má škola formulovány cíle kariérového poradenství tzv. kariérové kompetence?
- Jak konkrétně škola kariérové poradenství realizuje (jaké konkrétní aktivity a v jakých ročnících škola dělá, jaké jsou výstupy těchto aktivit)?